zbytečná zátěž.

28. ledna 2010 v 19:39 | džindžr. |  blafs.
Zítra jedu pryč. Já, co si žiju ve velkém přepychu. Teda doteď jsem si žila. Asi je to nespravedlivé, mít dvě nejlepší kamarádky, když někdo nemá ani jednu. Tak promiň. Komu se vlastně omlouvám? Já se přece skoro nikdy neomlouvám. Tím se nechlubím, to pouze konstatuju. Už se fakt těším na tu cestu. Ale jako regulérně, protože mě tyhlety dlouhé cesty začaly bavit. A taky se těším, až budu od všech pryč. A pak přijedu a všechno bude zas stejné. Ještě že mám Klér. Které volám, když je ve škole a řvu na ni, ať mi řekne, že mě má ráda a že se se mnou nikdy nepřestane bavit. A pak jí mezi vzlyky a smrkáním vyprávím svůj smutný příběh. Kdyby tam kolem mě někdo šel, tak na mě ještě zavolá doktora. A to nesmí, protože mám zvětšené uzliny, což je moc a moc tajné. Hlavně pro mé rodiče. A navíc jsem neviděla anni jednoho nejmenovaného krásného! To je tak nespravedlivé. Ten svět je pěkně pičatý a odporný a vůbec se mi tu nelíbí. A teď už mě nemá rád vůbec nikdo. Jak skvělé a kouzelné.
CuCýTa [:-} (07:35 PM) :
ono to tak v devíti a půl případech z desíti bývá,že ten kdo odkopne někoho pak zjistí že bez toho odkopnutého nemůže být a že ten kdo byl náhrada je totální píčař.fakciciky.
Ještě že ona tomu rozumí :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tynn Tynn | 29. ledna 2010 v 13:00 | Reagovat

Já rozumím vždycky všemu!!;) Fakcicky...

2 clayre clayre | 3. února 2010 v 11:59 | Reagovat

neřvala si po mě...a kdybych věděla že to nevíš tak ti to řeknu sama a bez toho aniž bys mě o to prosila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.