tequila bum bum.

12. ledna 2010 v 20:25 | džindžr. |  blafs.
Úplně se mi pojebal takový ten systém nově zveřejněných článků na mých oblíbených stránkách. U všech článků je totiž napsaný odkaz, né na patřičný blog, kde je článek napsaný, ale na moji džidždr! Nechápu, co to jako je za móresy. A když už jsme tak u toho, nelíbí se mi, když lidé nepíšou na své blogy. Protože pak nemám co číst, nemám se čemu smát a nemám kde hledat narážky na mojí osobu. Ano, dalo by se říct, že je to moc smutný příběh.

Neska na mě pan profesor Fosforek ukazoval ve fyzice prostředníček. To tedy bylo od něho krajně nevychované. Ale tak když si začal, tak sem ho na něj ukazovala taky. Byla to moc hezká chvíle, úplné souznění duší. A taky mi moc přeje, abych ztloustla a musela sundávat prstýnek z ruky vodou a mýdlem. Není on nějak vysazený na Báry? Jednu přitlačuje ke zdi a druhou fakuje. No to teda!

Zítra je středa. Ano, je to jen suché konstatování. Protože po tom, co jsem si uvědomila, že v určité časové úseky, je úterý, středa a čvtrtek podle jednoho scénáře, přestalo mě to pomyšlení těšit. Ty určité časové úseky by se daly vymezit mými chvilkovými poblouzněními. To v úterý vždycky říkám zítra už je středa. Ve středu neska už je středa. A ve čtvrtek neříkám nic, to se utápím v depresi. A o je prostě krajně nevhodné a nepřjemné a odstraněníhodné. Tak.

Achjo. Měla bych zajít zčekovat tu matematickou olympiádu, na kterou mě Michalíková napsala. Ona si snad myslí, že nemám nic jinčího na práci a že jsem do toho celá žhavá! A navíc ještě, že jsem chytrá. To se teda hluboce mýlí. Protože mé logické uvažování je tak na druhém stupínku ze sta. A zítra naprosto zkoupu tu čtvrtletku, protože to prostě vím. To už je můj osud. A víš co. Když jsem vycházela z efdva, zase jsem se vydala na opačnou stranu za hlasem mého srdce. Ale né. Spíš za hlasem mých očí, nebo tak. A pak jsem z toho měla celou přestávku hysterický záchvat, dokud mi Teréz nekoupila Rumcajze [od slova rum], za což jsem jí převelice vděčná.

Měla bych se jít umýt, protože neska mám hlavomycí den, jenže jsem si nalakovala nehty a doposud mi neuschly. A nalakovala jsem je černě. Vůbec mi není znám důvod mého počínání. Asi to bude tím, že mám doma jen pramálo použitelných laků na nehty. A to je průhledný, který mě děsně irituje na mých nehtech, červený, který je mocinky moc výrazný, chůžový, který ani nekomentuju a černu, který jsem si vybrala. A ještě k tomu nemám čas si zajít do rojalky koupit nějaký super levný lak. To už je můj osud.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.