přitahována nenávistí.

8. ledna 2010 v 20:46 | ta lepší. |  blafs.
Nemám ráda svého otce. Nejenže mě za každou udělanou práci nepochválí, nýbrž zjebe, ještě ani neplní sliby ! Áchich ouvej. A nechce mě vzít zítra lyžovat, protože nebude upravená sjezdovka, všude plno sněhu a blabla. Dyť o ten sníh de, ne? A navíc se nemám čemu smát. A vlastně vůbec nemám co dělat. Jen uvažuju nad nemálo nepodstatnými věci. Kdyby tě to zajímalo, nesnáším slovo nemálo a proto ho používám. Nezachápeš. To taky nesnáším. A nesnáším ještě spoutu jiných věcí a lidí, ale o tom si budem povídat přístě. Tak vypněte nás prosím, ať nebolí vás hlova. Bohužel si nepamatuju přesné znění znělky z Kostiček, už jsem je přece jenom dlouho neviděla, žeáno.

Vcelku mě iritují pohyblivé neznámé. Protože pak vůbec nerozumím těm rádoby zajímavým článkům. Vlastně ani nevím, proč to čtu. Asi abych se nad tím mohla vztekat a pozastavovat. Třeba, že jsme se neska viděli jednou. A tak. Nechci, abyste to pochopili, ale chci to tu mít napsané. Hm, tak trošku si protiřečím, protože moje neuměle zašifrované informace rozluští každý. Teda až na estéká, žeáno.

Chtěla bych vědět, jestli je moucha nějak svázaná s Ladou. Jako, jen tak lehce svázaná. Ale nechce se mi to zjišťovat, připadala bych si trapně. Cha cha, jako kdybys nebyla nadmíru trapná už teď !

Zítra mám rande s Týn. Ale překazili nám ho bezdomovci, kterým budou slečny, co chcou spasit svět, vařit gulášek. Je to moc smutný příběh. A snad se i zbavím toho nepřijemného úkolu jehož náplň je krásně se usmívat a přemlouvat paní v okýnečku. Protože to bytostně nesnáším. Víš ne, taková ta věta, myslím, že i skupina na facebooku to je. Ale já to opravdu zítra nesmím přehnat. Zaprvní nechci vylučovat pusou a zadruhé se musím v neděli ještě učit a to se po jistém opojení provozuje velmi špatně. Po něm se vlastně všechno provozuje velmi špatně.

Chybí mi Len. Moc mi chybí. Nemám si s kým povídat o přestávce a vlastně i v hodinách a pak to dopadá tak, že se hlásím, abych odpověděla p.p. Polčákovi na otázku. Měla bych se vzpamatovat.

Za tři týdny jedu lyžinkovat ! Doufám, že do té doby ustane tady ta sněhová kalamita Sedmikráska, protože jen autem v takové chumelenici asi nebude nic příjemného. A lyžovat v takové chumelenici gor. Ale strašně moc se těším. Sice strávím milion hodin v autě, protože do Francie to přece jenom není kousek, ale i tak to bude úplně skvělé. Teda aspoň v to doufám. Abych se třeba neradovala předčasně, nebo tak.

Plátek chleba? To vím náhodou úplně přesně .. Ach ti gymnazisti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.