dvacet tisíc deset.

1. ledna 2010 v 22:44 | ta lepší. |  blafs.
Myslím, že bych opravdu neměla míchat alkohol. Opravdu bych neměla celý večer pít vodku s džusem a pak ve dvanáct vypít snad celou flašku šampusu. Ano, to bych opravdu neměla dělat. Taky bych se asi neměla tak moc opít a zapomenout taky tak moc opít svého potencionálního partnera. Aby mi pak, když jsem se k němu tak hezky nakláněla, netvrdil, že není opilý. Třeba bych si potom nepřipadala tak trapně.

Mám moc ráda Míru, která se bohužel nějak nepovedla. Protože si se mnou povídal o mojich problémech, řekl mi, že nejsem trapná a že zná škaredší holky. Taky mi řekl, že budu chodit s Komárem, prý ještě tento rok. A nechtěl pochopit, že to je nemožné. Taky mi asi zařídil moc hezkou "noc". Ne, to asi nebude to správné slovo. Tak tu hodinu od sedmi ráno do osmi ráno. Jen kdyby ta postel nebyla tak kurevsky tvrdá. [ já jsem ti říkala, že sme spali na tvrdé posteli a tys mě neposlouchala! A teď si o ni narazíš prdel! ] Ale vlastně se mi moc hezky spalo, když jsem se tak hezky zamotala do toho voňavoučkého Ondry. Mmm.

Je 22:22 a já nevím, co si mám přát. Tak moc mě ten nešek zviklal. Ach né!

Možná bych si měla začít lépe vybírat své potencionální partnery. Protože když se chci k někomu přivázat, tak je to takový ten, co se nechce přivazovat ke mě. A když si chci jiného někoho půjčit jen pro jednou, tak je to takový ten,co nemůže být s holkou jen na jednu noc a tím skončit. Naprosto špatně.

Po pití s Mírou jsem abgrejdovala svůj systém zvracení. Už nezvracím jen večer, ale i ráno ! No není to skvělé, když se napiješ čaje s citronem, polkneš paralen a pak to všechno hodíš do záchoda, který si mimochodem objímala asi tak před rokem a čtvrt? No abych ti pravdu řekla, znám skvělejší věci.

Chtěla jsem napsat taky takový ten článek, který by zhodnotil ten blbý rok 2009. Ale zaprvní se mi nechce projíždět staré články a srát se s tím a zadruhé mám pocit, že by byl stejně celý o tom, koho jsem zrovna milovala. A to vůbec není tak moc zajímavé, jako pestré a pěkně trapné. Takže smůlka.

Dostala jsem tolik novoročních pus, že je ani nedokážu spočítat. Sice to byly všechno takové ty kamarádské pusy, ale nestěžuju si. Třeba mě pak tento rok bude někdo pusovat. Nebo taky ne.

Nedokázala jsem Klárku ochránit před špatnými vlivy, co svádí jen zadané slečny, co mi ráno, když se snažím ještě trošku pospat, leží na zádech a ještě k tomu mají notebook Asus ! Na začátku se mi to docela dařilo, tak trošku jsem jí zdupala, ale pak se mi to dařit přestalo. Nějak sem mezi tím vším brečením neměla náladu ji jít fackovat. A už vůbec jsem jí neměla, když jsem ležela v posteli s Ondrou. Ale kdo by jí taky měl, že. Jestli ho má fakt ještě ráda, tak si to bude muset vyřešit sama. Sice je fajn a pohodlné zaplácat nepovedenou lásku vztahem s někým, kdo je fajn, ale nemiluju ho, jenže to není na moc dlouho. Prostě prostě prostě, mám svých starostí dost.

Jak na nový rok, tak po celý rok? No tak to budu asi celý rok pít, brečet Mirkovi v klíně, povídat si sama se sebou, míchat klukům karty na pokr, snažit se o nemožné, zpívat českou a slovenskou hymnu, blít do popelnice a bude mi asi celý rok špatně jak psovi. Taky mi asi nikdy nic nevyjde podle plánu. I když ten plán byl krátkodobý a tak trochu spontánní. Je to fakt na nic, ti hnědovlasí a hnědoocí, kteří se mi nikdy, až do teď, nelíbili. Áchich ouvej. Jestli jsem zapomněla na něco důležitého, tak ještě budu dělat to důležité. Ne, moc to smysl nedává, aleco.

Když máš hodně chlastu v krvi, je ti potom zle. Holínka s Michnou jsou velmi chytří chlapci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.